Výlet na Blanensko a do Moravského krasu - 15.9.07
Ahoj kluci,
hlásím se vám po nějaké době a spolu se mnou je tu zpráva z našeho dalšího výletu. Ten se tentokráte jel v oblasti Blanenska, naplánoval jej Dalibor, psalo se datum 15.9.07 a byl krásný den. Výlet zaznamenal rekordní účast osmi jezdců. Zúčastnil jsem se nakonec také, ač jsem původně zvažoval víkendové výletování s bývalými kolegy, na něž jsem byl pozván. A byl jsem moc rád, že jsem se tak rozhodl, byl to pěkný výlet.:)
Sraz byl toho dne 9.45 na hlavním nádraží v Brně, 10.02 byl odjezd vlaku naším směrem. Jízda tady trvá pouhých a příjemných 18 min., tedy 10.20 se už vystupovalo ve výchozím bodě našeho výletu – v Adamově.
Já jsem si to toho rána střihnul přímo z Kameňáku,
cestou jsem v centru nabral Jirku, prokličkovali jsme se ulicemi a uličkami
naší krásné metropole a dojeli tak až do Obřan (tady to mám kolem řeky moc rád,
trochu romantika) a odtud dále známým údolím Svitavy, doprovázeni kolejemi železnice,
tradááá do Bílovic n. Svitavou. Jeli jsme netradičně po pravém břehu, cesta
byla pěkná, až těsně před Bílovicemi jsme museli s kolem na rameni
překonat jednu skálu, což bylo v tretrách celkem nebezpečné. To ráno bylo
totiž už dost vlhké a skála tudíž kluzká, ale jeden místí velice dobrotivý
opilec nám ochotně pomohl. Vděčně jsme mu poděkovali, nacvakli pedály, přehnali
se přes Bílovice a dále údolím, stále v doprovodu klikatící se železnice,
dojeli povlovným stoupáním do Adamova. Zde jsme už z dálky viděli naši
skupinu, kterou jsme dojeli na Adamovském rozcestí, zde se čekalo na opozdilce.
No a těmi jsme byli zrovna my, protože jsme měli asi 15 minut zpoždění. (Já měl
na tachometru namotaných už
Á propos:
Kdo že se toho památného výletu účastnil: Dalibor, Dalibor, Honza, Jirka, Karel, Tomáš, Aleš a já (Honza). Takže tak. (:) Pokud by si někdo přál být v seznamu upřednostněn, rád mu vyhovím, stačí se ozvat.)
Pokračování:
Vyrážíme východním směrem, vjíždíme do krásného Josefovského údolí, které vyhloubil Křtinský potok. Po levé straně míjíme starou huť Františku a ještě před Býčí skálou odbočujeme vlevo, vesele do kopce směrem na Olomoučany. Po necelém kilometru, na okraji Habrůvecké bučiny, sjíždíme ze silničky a pokračujeme po štěrkové cestě dlouhým táhlým stoupáním směrem na Rudice a jejich propadání. Musím přiznat, že tohle stoupání jsem si moc neužíval, protože včerejší zábava v jednom nejmenovaném nočním klubu, kterou jsem si dopřával, si ještě nyní, před polednem, vybírala svou krutou daň. A tak jsem zatnul zuby a… šlapal. Jirka, jako spojenec už od Brna, na mě tady férově čekal. Cesta se pak po jisté době jaksi „umoudřila a narovnala“, což jsem s povděkem přivítal. A myslím, že nás bylo víc.
Pokračovali jsem dále pak již rovinatým terénem. Špatně jsme ale odbočili na rozcestí a dali jsme se tak po cyklostezce 5081 na druhou stranu. Dojeli jsme na okraj osady Klepačov, Rudice jsme tak minuli. Ukázalo se však, že to vůbec nevadí, neboť nás čekal sjezd zpět do Svitavského údolí, byl parádní a dlouhý.
Vyjeli jsme na okraji Blanska u známého zatopeného lomu. (Mj. v létě je tento lom jednička co se koupání týče v celém okolí Brna. V mapě jsem zjistil, že lom se jmenuje Paulinka, což jsem vůbec nevěděl.) Po pár metrech po hlavní silnici ihned odbočujeme vpravo a sjíždíme do krásného údolí Punkvy, zde končí civilizace a začíná divočina. Kolem ponorné Punkvy, jejíž některé úseky, protékající jeskyněmi, stále nejsou vůbec prozkoumány, nás vede cesta stále v jejím doprovodu, pod příkrými skalami až ke Skalnímu Mlýnu. Zde jsme zaparkovali kola a chtěli si dát nějaký dobrý oběd. Restaurace, na kterou jsme se celou dobu těšili, byla ale bohužel rezervována. Tak jsem vzali zavděk občerstvení typu fast-food. Dalibor nás však překvapil, když jako vedoucí výletu ze svého batohu začal vytahovat pravé obložené bagety plné různých dobrot, které doma vlastnoručně připravil. Tak to bylo velice povedené.
Po pauze – to už mi bylo docela dobře – jsme se od Skalního
Mlýna vydali nádhernou klikatící se cestou, pokračujíc údolím Punkvy a dále
Pustým žlebem, stále mírně do kopečka. Pustý žleb je hlubokým kaňonem, který
obklopují vápencové stěny vysoké někdy až přes
Touto cestou jsme dojeli až do Sloupu. (Sloup byl nejsevernějším bodem naší trasy, od této chvíle jsme se vlastně již vraceli zpátky na Brno.) Tam jsme se těšili na dobrý oběd na zahrádce místní restaurace, která se nachází hned na okraji obce, což byl náhradní plán za Skalní Mlýn. Ale bohužel zde byla svatba, takže restaurace byla opět zarezervována. Tak jsme se rozhodli své zklamání vypotit na kole. Čekal nás pěkný výšlap docela prudkého kopce. Tak jsme udělali obrátku a pěkně se do něj pustili, až jsme trochu vytrhali asfalt. Jedeme po silnici směrem na Ostrov u Macochy, která je součástí Jantarové stezky, což je mezinárodní cyklostezka spojující Krakow s Vídní.
Po výšlapu jsme už příjemně zvlněným terénem mezi poli dojeli do Ostrova a pokračovali dále Suchým žlebem. Krásně svítilo sluníčko a trávou šťavnatě zelená úbočí svahů a louky mi připomínaly alpskou krajinu. Moc povedený kout Moravského krasu. Dále míříme na Vilémovice, před nimi nás čeká dlouhý táhlý výšlap, ale krásné počasí a větřík nám to usnadňovaly. Projíždíme Vilémovicemi a z mírného kopečka sjíždíme do Jedovnic. Zde se u rybníka Olšovce těšíme na místní „podnik“, který by měl být tak trochu gay-friendly. Ale bohužel stran jídla se nám dnes nějak lepí smůla na paty, nebo spíš na pláště, protože zdejší občerstvovna je v rekonstrukci a jako taková nám může nabídnout jen teplý stisk rukou od pana vedoucího. Naštěstí je zde hned vedle ještě jedna restaurace, kde mají sice poněkud jaksi nezvládnutou logistiku provozu, ale hlad dělá své. Po určitých rozpacích, jestli si máme objednat venku u okýnka nebo vevnitř u pultu a zdali vůbec venku na zahrádce, kam jsem se rozhodli pěkně na sluníčko uvelebit, obsluhují či nikoliv, po jistých rozpacích, když strkáme noc do kuchyně, místo abychom vzali za kliku od jídelny a poté, co si pár front vystojíme zbytečně, jsme si nakonec objednali.
Ale zastaveníčko zde stálo za to, jídlo bylo velice dobré, osvěžili jsme se, já sice pivo po včerejšku nemohl ani vidět, ale někteří se z něj tady naopak docela cinkli. Já popíjel Kofolu, vlastně oprava: Koalu, což je, jak jsem se dozvěděl od Karla, nový nápoj na našem trhu. Není tak sladký a vyrábí ho pivovar Černá Hora (který je mi, kdo ví proč, nějak sympatický, mimochodem vaří výborné pivo). A jak jsem se později ještě dozvěděl, Koala je dochucená chmelem, mňam. Díky, Karle, za tip. Krásně nás hřálo sluníčko a i jiné okolní objekty, v podobě tmavých cyklistů, italského typu v zajímavých dresech, zde byly zajímavé. Olšovec sám však působil poněkud smutně, byl zpola vypuštěný a úplně zelený sinicemi. Aleš mezitím nezahálel a během oběda si zajistil z Jedovnic odvoz pěkně autíčkem. Tak jsme mu zamávali a oslabeni o jednoho borce týmu, za to však posilněni obědem, jsme vyrazili na další cestu.
Ta nás vedla po silnici z kopečka, údolím potůčku, který se jmenuje Zemanův žleb (to vím zase z mapy) až do Křtin, kde je známý Santiniho chrám. My se však – znaveni celodenním putováním – nezastavujeme a pokračujeme dále hlubokým údolím Křtinského potoka po silnici, stále mírně z kopečka zpět do Adamova. Já si ještě všímám za Křtinami, v tom zběsilém rytmu našich zpocených těl a unavených lýtek udávaného čelem pelotonu, rozložitého památného smrku po pravé straně při cestě. Míjíme Býčí skálu a přijíždíme z opačné strany zpět do Josefovského údolí, z kterého jsme vlastně náš dnešní výlet startovali. Dalibor Z. (písmeno „Z“ vyjadřuje jeho povolání) nám na dojezdech stále vysvětloval: „Na co čekáte, pánové, proč nejedete?“ :)
A to už jsme zpět na rozcestí v Adamově, stojíme u
velké plastové mapy, na našem dnešním okruhu Adamov-Adamov máme toho dne najeto
již
Po asi
Rychle jsme se rozloučili, kdo měl hlad, tak se ještě na
stojáka posilnil bagetami a vyrazili jsme domů. Tak např. Jirku doma čekal jeho
velký bafan, který si žádá své. Do Obřan je to
A to je konec! Výlet tak čítal asi
Ale dobrá zpráva, konec to byl jen pro tento den, další výlet je už naplánovaný, visí na webové stránce, pojede se pro velký zájem opět do Znojma, celé se to koná 29.9.07, takže vás všechny tímto moc zvu. Zatím kluci ahoj a zdraví vás
Náhledy fotografií ze složky Fotky z výletu 15.9.07